- Vэrobce : CKD Praha, Lokomotivka
- prvnн nasazenн T499 0001:Dминn 1977(mimo zkouљky)
- Nynн : ЋZO Cerhenice od r. 1979 neprovoznн.
- Obrys lokomotivy : UIC 505
- Uspoшбdбnн pojezdu : Boґ Boґ
- Pшenos vэkonu : stшнdavэ smнљenэ
- Typ motoru : ИKD K 12 V 230 DR
- Vэkon motoru na lokomotivм : 1766 kW
- Jmenovitй otбиky motoru : 1150 ot./min.
- Maximбlnн rychlost : 140 km/h
- Trvalб taћnб sнla : 141 kN
- Maximбlnн taћnб sнla : 270 kN
- Celkovб hmotnost : 85,3 t
- Dйlka pшes nбraznнky : 17840 mm
- Vэљka lokomotivy : 4646 mm
- Љншka lokomotivy : 3090 mm
- Prщmмr dvojkolн : 1000 mm
- Rozvor podvozku : 2600 mm
- Vzdбlenost otoиnэch иepщ : 10000 mm
- Objem palivovй nбdrћe : 4000 litrщ
- Druh vytбpмnн vlakщ : elektrickй
- Minimбlnн polomмr oblouku : 125 m
- Poиet vyrobenэch kusщ : 2
Vэvoj
Projekt шady T499.0 vznikal v konstrukиnнch kancelбшнch ИKD na pшelomu 60. a 70. let minulйho stoletн. Љlo o nejrychlejљн a nejvэkonnмjљн lokomotivu z typovй шady ИKD s motory s vбlci o vrtбnн (vnitшnнm prщmмru) 230 milimetrщ.
Lokomotiva byla шeљena velmi pokrokovэm zpщsobem, mмla stшнdavм-stejnosmмrnэ pшenos vэkonu, nejnovмjљн typ trakиnнch motorщ s valivэmi tlapovэmi loћisky, podvozky se sekundбrnнm vypruћenнm Flexicoil, elektrodynamickou brzdu, automatickэ regulбtor rychlosti a mnoho dalљнch tehdy novэch konstrukиnнch uzlщ, coћ v dobм vэroby prototypщ шadilo шadu T499.0 svэm provedenнm ke svмtovй љpiиce v oblasti motorovэch lokomotiv.
Odvrбcenou stranou mince ale byla шada ъmluv mezi zemмmi RVHP, kterй mimo jinй stanovovaly, ћe lokomotivy nejvyљљн vэkonovй skupiny, kam svэm vэkonem 2400 konн шada jiћ T499.0 spadala, se budou vyrбbмt jen a pouze v tehdejљнm Sovмtskйm svazu. Tato skuteиnost, spolu s tнm, ћe se bмhem zkuљebnнho provozu prototypщ nepodaшilo lokomotivy s mnoha novэmi, dosud neovмшenэmi konstrukиnнmi celky dovйst do stбdia zaruиujнcнho spolehlivэ provoz, to navнc jeљtм umocnмnй tнm, ћe se u lokomotiv nepodaшilo dodrћet stanovenou hmotnost a ћe FMD nakonec stejnм rozhodly, ћe prioritou pro hlavnн tratм bude elektrifikace a elektrickэ provoz vedla k tomu, ћe se шada T499.0 do sйriovй vэroby jiћ nedostala
Technickэ popis
Lokomotiva шady T499.0 je skшнтovйho provedenн se dvмma иelnнmi stanoviљti strojvedoucнho. Pojezd tvoшн dva dvounбpravovй kэvaиkovй podvozky s individuбlnнm pohonem vљech dvojkolн, kterй obstarбvajн иtyшi stejnosmмrnй sйriovй tlapovй trakиnн motory. Ty jsou typu TE 17, majн polyamidovou izolaci a vinutн rotoru zavaшenй do komutбtoru.
Vэkon se z trakиnнch motorщ na nбpravy pшenбљн pшes tangenciбlnм vypruћenб ozubenб kola. Skшнт lokomotivy je na podvozcнch uloћena pomocн dvanбcti љroubovэch pruћin s efektem Flexicoil, doplnмnэch hydraulickэmi tlumiиi ve svislйm i pшниnйm smмru. Taћnй a brzdnй sнly jsou z podvozkщ na lokomotivu pшenбљeny stшednнm otoиnэm иepem.
Hnacн agregбt tvoшн vodou chlazenэ naftovэ motor typu K 12 V 230 DR s vэkonem 1766 kW, kterэ spolu s trakиnнm alternбtorem TA 602 a dynamostartйrem D 208 tvoшн jeden montбћnн celek.
Na tento agregбt je dбle napojen topnэ alternбtor. A 403 pro vytбpмnн vlakovэch souprav, jeho nнzkonapмќovб ибst pak slouћн takй k buzenн trakиnнho alternбtoru.
Na lokomotivм se poprvй pouћil elektrickэ smнљenэ pшenos vэkonu, kterэ sestбval ze stшнdavйho alternбtoru, usmмrтovaиe a stejnosmмrnэch elektrickэch trakиnнch motorщ.
Pomocnй pohony jako je kompresor 3 DSK 100 иi ventilбtory chlazenн trakиnнch motorщ jsou napбjeny ze sнtм 110 V. Ventilбtory chlazenн naftovйho motoru jsou pohбnмny hydrostaticky.
Lokomotivy byly dбle vybaveny dosud nejъplnмjљнm systйmem automatickйho шнzenн (ARR), kterэ sestбval z regulбtoru tahu, regulбtoru rychlosti a cнlovйho brћdмnн. K dalљн vэbavм шady T499.0 patшн elektrodynamickб brzda a zmнnмnй elektrickй vytбpмnн vlakovэch souprav.
Brzdovэ systйm шady T499.0 sestбvб s pneumatickй pшнmoиinnй brzdy, elektricky ovlбdanй samoиinnй brzdy DAKO-BSE a zajiљќovacн ruиnн brzdy.
T499.0001
Prvnн prototyp - T499.0001 (v.и. 8887/1974) - opustil vэrobnн zбvod ИKD 28.6.1974 a ihned s nнm byly zahбjeny prototypovй zkouљky, konanй povмtљinou na stбtnн ћelezniиnн zkuљebnн zбkladnм - zkuљebnнm okruhu v Cerhenicнch.
Tyto zkouљky vљak byly nмkolikrбt pшeruљeny kvщli vбћnэm zбvadбm na hnacнm soustrojн, kterй si mnohdy vyћбdaly i kompletnн demontбћ celйho hnacнho agregбtu a jeho opravu mimo lokomotivu.
Povinou technicko-bezpeиnostnн zkouљku tedy stroj vykonal aћ 24.10.1975. Nбsledujнcнho roku se jedniиka nezapomenutelnм zapsala do naљн ћelezniиnн historie, kdyћ na zkuљebnнm okruhu (ЋZO) dosбhla dodnes nepшekonanйho rychlostnнho rekordu иeskэch motorovэch lokomotiv 176 km/h.
Po dokonиenн zkouљek na ЋZO byl prvnн Kyklop v ъnoru 1977 pшedбn do provozu v depu Dминn, kde byl spolu se sesterskэm strojem nasazovбn do tмћkй nбkladnн vozby.
Pшetмћovбnн a nedostateиnб ъdrћba se vљak velice brzy podepsaly na technickйm stavu obou strojщ. Prvnн z prototypщ na to doplatil ћivotem, kdyћ v jeho strojovnм vypukl 23.11.1979 poћбr, po kterйm jiћ nebyl nikdy zprovoznмn.
Nбsledoval jiћ jen pшesun lokomotivy zpмt na ЋZO, kde do druhй poloviny 80. let slouћila jako zdroj nбhradnнch dнlщ pro druhэ prototyp a s navaшenэmi plechovэmi bednami na jednom z иelnнkщ se pouћнvala k nбrazovэm zkouљkбm pшi vэvoji deformaиnнch prvkщ. T499.0001 vlastnм byla prvnн lokomotivou, kterб mмla za nбraznнky deformaиnн prvky.
Rozloћena byla do konce roku 1989.