<kuid:75263:110> cd_110_020_5

Скачать

Model 110 020-5 predstavuje vzhled z roku 1997-1998 kdy dostala novy nater a na bocich lze spatrit mestsky znak Ceske Trebove.

Vyrobce SKODA Plzen
Tovarni oznaceni 33 E 0-1
Prototyp / seriova vyroba 1971 / 1972-73
Vyrobeno ks 52
Trakcni system DC 3 kV
Delka pres narazniky 14 400 mm
Delka ramu 13 160 mm
Sirka 3 000 mm
Vyska se st. sberacem 4 650 mm
Rozvor podvozku 2 800 mm
Vzdalenost otocnych cepu 6 300 mm
Minimalni polomer oblouku 120 m
Pojezd Bo'Bo'
Sluzebni hmotnost 72 t
Prumer dvojkoli 1 050 mm
Rozchod 1 435 mm
Napravovy prevod 1:3,476
Typ trakcnich motoru 1 AD 3946 aT
Trvaly proud TM 150 A
Hodinovy proud TM 180 A
Jmen. napeti na svorkach TM 3 000/2 V
Trvala tazna sila 87 kN
Hodinová tazna sila 115 kN
Maximalni tazna sila 186 kN
Regulace vykonu odporova
Trvaly vykon 800 kW
Hodinovy vykon 960 kW
Trvala rychlost 33 km/h
Hodinovy rychlost 30 km/h
Maximalni rychlost 80 km/h


Vyvoj a vyroba
Mezi elektrickymi lokomotivami SKODA I. generace chybaly posunovaci lokomotivy, jejichz absence se vyrazneji projevila az v sedesatych letech, kdy stoupaly vykony a ekonomicke ani ekologicke parametry motorovych posunovacich lokomotiv jiz nebyly vyhovujici. Proto bylo rozhodnuto, ze do nove vznikajici rady elektrickych lokomotiv SKODA II. generace budou zarazeny i posunovaci lokomotivy. Protoyp lokomotivy nove rady E 458.0 (110) byl vyroben roku 1971 a stal se tak prvni lokomotivou SKODA II. generace. Vysledky zkousek byly uspokojive, a tak jiz nic nestalo seriovym dodavkam v ceste. Seriove dodavky lokomotiv rady E 458.0 (110) probehly v letech 1972 az 1973. Z lokomotivni rady 110 vycházejí i pozdejsi rady 210, 113, 112, 111 i 114.5.

Provoz
Lokomotivy rady 110 dokazaly v tezkem stanicnim posunu v plne mire nahradit ctyr- i sestinapravove motorove posunovaci lokomotivy rad 770 a 771 a dobre se osvedcily i v lehke tratove sluzbe. Spolu s odvozenymi typy (111, 113, 210) jsou to dodnes jedine elektricke posunovaci lokomotivy CD, nebot dodavky modernich nastupnickych posunovacich lokomotiv SKODA III. generace s asynchronnimi trakcnimi motory byly nakonec realizovany pouze pro DNT (Doly Nastup Tusimice), kde jsou znaceny jako rada 114.5. Lokomotivy rady 110 inventarnich cisel 018 a 047 byly rekonstruovany na napajeni stejnosmernym napětim 1,5 kV a pod novym oznacenim 110.118 a 110.147 zacaly vozit nakladni vlaky na trati Rybnik-Lipno nad Vltavou. To je vsak jiz minulosti, nebot tato trat je rekonstruovana na napajeci system 25 kV~50 Hz. Dojmy z rizeni lokomotivy jsou pozitivni, diky vynikajicimu rozhledu a nenachylnosti ke skluzu. V provozu, a to i v kritickych situacich jsou lokomotivy rady 110 spolehlive. Kladne jsou hodnoceny trvale zatizitelne odporniky, vyhodne zejmena pri jizde na svaznem pahrbku. Mezi negativa stroje se radi absence druheho kompresoru, coz omezuje delku souprav, ktere mohou lokomotivy 110 vest. Neprilis vhodne je pouziti volantu jako ridiciho kontroleru, pro posun odrazem je vhodnejsi system s posuvnou pakou. Oproti rade 111 nemaji lokomotivy 110 aretaci menicu a termostat topeni stanoviste. Dani za dobry vyhled je prehrivani stanoviste v letnim obdobi.

Mechanicka cast
Lokomotivy rady 110 jsou koncipovany jako kapotove se snizenymi kapotami a centralni, bohate prosklenou vezovou kabinou strojvedouciho. Kabina je pristupna dvermi na obou bocnicich. V koncovych partiich lokomotivy jsou plosiny pro posunovace, pristupne bocnimi schudky a opatrene zabradlim a madly. Na stanovisti jsou diagonalne umisteny dva ridici pulty. Stroje jsou ukryty pod demontovatelnymi kapotami. Skrin spociva na dvou dvounapravovych podvozcich s dvoustupnovym odpruzenim, s nimiz je spojena otocnymi cepy, pevne umistenymi v podvozcich. Dvojkoli s hvezdicovitymi koly jsou v podvozcich vedena svislymi vodicimi cepy. Primarni vypruzeni je provedeno pryzokovovymi silentbloky, sekundarni vypruzeni zajistuji vinute ocelove pruziny. Paralelne k pruzinam sekundarniho vypruzeni jsou razeny hydraulicke tlumice. V kazdem z podvozku jsou tlapove umisteny dva trakcni motory, pohanejici napravy jednostrannym ozubenym prevodem. Lokomotiva je vybavena elektrickym vytapenim, ktere umoznuje plnohodnotne vedeni osobnich vlaku i v zimnim obdobi. Brzdova soustava se sklada z rucni brzdy, samocinne tlakove a primocinne brzdy. Rucni brzda pusobi vzdy na jedno prilehle dvojkoli. Samocinna tlakova brzda typu DAKO GP je rizena dvema brzdici DAKO BS2, primocinna brzda je rizena taktez dvema brzdici, a to DAKO BP. Zdrojem tlakoveho vzduchu je jeden kompresor 3 DSK 100 s elektrickym pohonem. Lokomotiva ma dva hlavní vzduchojemy o celkovem objemu 1 000 l (p = 10 bar), zavesene za smetadly a dva pomocne vzduchojemy s objemem celkem 200 l. Lokomotiva ma celkem ctyri brzdove valce o prumeru 10 (pmax = 4 bar). Vsechna dvojkoli jsou oboustranne brzdena spalikovou brzdou. Zasoba pisku cini 1 500 kg.

Elektricka cast
Odber proudu z trakcniho vedeni ma na starosti jeden polopantografovy sberac proudu, umisteny na strese kabiny strojvedouciho. Lokomotivy rady E 458.0 byly prvnimi seriovymi lokomotivami CSD, ktere byly vybaveny timto typem sberace. Regulace vykonu je odporova pri pouziti tzv. fechralovych odporniku, ktere se vyznacuji moznosti trvaleho zatizeni. Odporniky jsou chlazeny ventilatory napajenymi z ubytku napeti na odpornicich. K dispozici je 36 jizdnich stupnu, razenych kontrolerem s individualnimi elektropneumatickymi stykaci. Tri suntovaci stupne jsou k dispozici na serioparalelnim zapojeni trakcnich elektromotoru, poslední, 36. jizdni stupen zeslabuje buzeni trakcnich motoru až na hodnotu 50%. Hlavni kontroler je ovladan kruhovymi ridicimi kontrolery ze stanovist strojvedouciho. Trakcni motory jsou stejnosmerne ctyrpolove elektromotory, pohanejici dvojkoli jednostrannym celnim ozubenym prevodem. Lokomotivy jeste nejsou vybaveny unifikovanym stanovistem strojvedouciho. Palubni sit ma napeti 48 V. Stroje jsou vybaveny mobilni casti vlakoveho zabezpecovace LS IV. Ochranu proti skluzu zajistuji skluzova rele.